Gale´s story 2
Po chvilce pomalejšího běhu jsem přešel do chůze a tou jsem ušel sotva sto metrů, když najednou uvidím dívku podobnou Katniss dokonce měla i luk, vůbec mi nedošlo, že jsem teď s Katniss mluvil, a že je ve dvanáctce, takže jsem se za ní rozeběhl. Asi uslyšela moje kroky, protože se rychle otočila a namířila na mě. I když je teď už po válce, stále žije pár mírotvorců nebo lidí co se mstí za Snowa. Zvedl jsem ruce na znamení, že se vzdávám. Sklonila luk a zeptala se mě: ‘‘ Co ty tu děláš? Špehuješ mě?’’
‘‘ Ne to bych si nedovolil‘‘ nevinně jsem zalhal.
‘‘Co tu teda děláš?‘‘ ukázal jsem luk. Kývla, že rozumí.
‘‘ Tak pojď se mnou a ukaž, co umíš.‘‘ Šli jsme. Cestou jsem se představil a řekl jí, že jsem z dvanáctého kraje, a co tu ve druhém dělám. Ona se mi také představila, jmenuje se Lenna, je o rok mladší než já, nemá rodinu, zabili je při povstání, takže teď žije sama v domě, který je kousek od mého. Právě mi vyprávěla o její sestře Glimmer, která se her zúčastnila ve stejný rok, jako se Katniss přihlásila za Prim, když jsem jí chytnul za ruku, aby se utišila a ukázal jí srnu, schovanou v mlází. Namířil jsem na ni a vystřelil. Trefil jsem ji přímo do hlavy. ‘‘ Dobrá trefa!‘‘ pochválila mě Lenna. Chtěl jsem jí říci, že mě to naučila Katniss, která by jí trefila do oka, ale protože Katniss zabila Glimmer, jsem se radši o našem dobrém přátelství nezmínil. Srnu jsem si hodil přes rameno a společně jsme šli jí prodat na trh. Prodali jsme jí a peníze jsem si s ní chtěl rozdělit, odmítla mě, že jsem ji ulovil já. Rozloučili jsme se a domluvili se, že se sejdeme zítra ve dvě u lesa. Šel jsem domu a nevěřil jsem svému štěstí, jen co jsem ztratil u Katniss šanci objevila se Lenna. Je jiná než Katniss, není tolik sebevědomá, spíše to jen hraje, nevypadá na to a v některých chvílích si je nejistá a musí přemýšlet co odpovědět, aby to vyznělo sebevědomě. Je milá a krásná, hlavně ten její úsměv. Už se těším na zítřek, až jí uvidím. Poté jsem se šel umýt navečeřet a spát.
Ráno nebo spíše dopoledne jsem se probudil a cítil jsem se velmi odpočinutě a nejistě, možná stále kvůli Katniss. Po každodenní hygieně a snídani jsem se šel proběhnout ven kvůli kondici a poté jsem se šel podívat na trh. Koupil jsem si zde pytlík oříšků a šel jsem domů. Doma jsem rychle snědl oběd a vyběhl k lesu. Lenna už na mě čekala. ‘‘ Ahoj‘‘ volala na mě už z dálky.
‘‘ Ahoj‘‘ odpověděl jsem a v běhu trochu zrychlil. Konečně sem doběhl k ní. Krásně voněla vanilkou a vlasy jí vlály ve větru. ‘‘Tak jdeme ne?!‘‘ zeptala se mě.
‘‘Dobře!!‘‘ Chytili jsme několik bažantů a dva králíky. Bažanty jsme prodali a králíky jsme si rozdělili.
‘‘ Tak ahoj a zítra se mnou na lov nepočítej!‘‘ rozloučila se Lenna.
‘‘Pa‘‘ řekl jsem a koukal se za ní.
‘‘Lenno!‘‘ zavolal jsem na ní.
‘‘Nechceš přijít zítra na oběd?‘‘
Zatavila se a otočila se ke mně. Usmála se a kývla.
Srdce mi poskočilo radostí. Byl jsem hrozně šťastný. Chtělo se mi skákat a tančit. Ano, miluju Lennu. Já miluju Lennu. Utíkal jsem domů. Srdce mi bušilo radostí.
Dal jsem králíka do trouby a podíval se na hodiny. Za hodinu by tu měla být Lenna. Šel jsem se umýt. Dopekl králíka a dovařil kaši. Už by tu měla být každou chvíli. Někdo zabouchal na dveře.
‘‘ Ahoj Lenno‘‘
‘‘ Ahoj…tak co bude k obědu?‘‘
‘‘ Jo…ehm..no…králík.‘‘
‘‘ I se srstí?‘‘
‘‘ Od deseti let jsem se staral o celou rodinu…umím vařit.‘‘
‘‘ Dobře…promiň!‘‘ usmála se a já jí úsměv oplatil. Nastavil jsem jí rámě a odvedl ji ke stolu. Posadila se a stále se usmívala. Naservíroval jsem oběd a začali jsme jíst. Po celou dobu oběda, když jsme si zrovna nepovídali, jsme se na sebe smáli. Má nádherný úsměv. Po obědě jsme šli do obýváku a zapnuli jsme televizi. Byli tam nové zprávy z Pannemu. Z třináctého kraje ohledně prezidentky Coinové. Z dvanáctého o obnově domů. Vytřeštil jsem oči. Všechno nové, krásnější než kdy předtím. Trh, soudní budova, pekařství prostě všechno. Jediné, co zůstalo stejné, byla vesnice vítězů. Tam někde je teď Katniss s Peetou. Lenna se mě zeptala: ‘‘ Chybí ti to?‘‘
‘‘ Trochu‘‘ odpověděl jsem a dále koukal na záběry budov.
‘‘ Nevypneme to a nebudeme se radši věnovat jiným věcem?‘‘ zeptala se mě a chytla mě za ruku.