Gale´s story 3
Podíval jsem se na ni a ona se jen usmála. Ruce měla hebké. Zahrálo mě u srdce a ucítil jsem motýlky v podbříšku. Vypnul jsem televizi a přisednul jsem si blíž k ní. Koukali jsme se na sebe a usmívali se. Přiklonil jsem se k ní a začal ji líbat. Nechala se. Její rty byly měkké, hebké a krásně teplé. Pochvíli jsem se od ní odklonil, ale oči jsem nechal stále zavřené. Když sem je otevřel, dívala se na mě a smála se. Objala mě a položila si hlavu na mou hruď. Seděli jsme takhle a povídali si asi hodinu.
‘‘Kolik je?‘‘ zeptala se najednou. Ukázal jsem jí hodinky.
‘‘ Ježiš, já už musím, promiň, pa. ‘‘
‘‘ Tak pa‘‘ řekl jsem, ale už mě neslyšela, protože vyběhla ven z domu.
Celý týden jsem Lennu neviděl. Chodil jsem do lesa, byl jsem i třikrát na trhu, ale neviděl jsem ji. Že by mě už nechtěla vidět? Opravdu nevím, co si mám myslet. Jednou jsem se zase vracel z práce. Došel jsem až k plotu a všimnul jsem si, že dveře mého domu jsou pootevřené. ‘‘ Je tam někdo?‘‘ zavolal jsem, ale nikdo se neozval. Možná je to Lenna, asi mě hledala. Došel jsem dovnitř a rozhlídl se po předsíni a nakoukl do kuchyně, ale nikde nikdo. Najednou jsem uslyšel hlasy. Někdo je v obýváku. Plížil jsem se, aby mě nebylo slyšet. ‘‘ Ahoj Gale! Překvapení‘‘ zakřičeli Peeta a Katniss zároveň.
‘‘ Jé… vás jsem tu nečekal! Ahoj‘‘ pozdravil jsem a začali jsme se objímat.
‘‘ A koho si čekal, když ne nás?‘‘ zeptala se mě šibalsky Katniss.
‘‘Ale jednu známou‘‘ svěřil sem se jim.
‘‘Tak koukám, že ses rozjel!‘‘ zasmál se Peeta. Smáli jsme se a vyprávěli si, co se stalo v Kapitolu a jak si žijeme. V tom někdo zaklepal na dveře. Věděl jsem, že to je Lenna. Nemohl jsem Katniss a Peetu jen tak vyhodit, ale Lenna je nesmí vidět. Šel jsem otevřít. Za dveřmi opravdu stála Lenna. Měla rozpuštěné vlasy tak, že jí lokny padaly přes ramena. ‘‘Ahoj Lenno‘‘ pozdravil jsem ji nervózně.
‘‘ Ahoj, hele já se moc omlouvám, že jsem předtím tak rychle zmizela, ale měla přijet kamarádka, se kterou jsem se dlouho neviděla, Enobaria.‘‘
‘‘Jo tu znám, potkali jsme se ve třináctém.‘‘
‘‘ Mohu dovnitř?‘‘
‘‘ Jo..no samozřejmě… ‘‘ Lenna vešla a mířila do obýváku.
‘‘ Lenno, počkej‘‘ zavolal jsem. Ale už bylo pozdě. Vešla a uviděla Katniss s Peetou. Chvíli stála s vytřeštěnýma očima, a pak se otočila ke mně a řekla:‘‘ No mohl si mi říct, že se kamarádíš s tou vražedkyní!‘‘
‘‘Neurážej jí! Copak Glimmer byla andílek. Nepamatuješ si náhodou, kdo nahnal Katniss na strom a snažil se jí sestřelit?‘‘ zakřičel jsem na ní. Odvrátila pohled a utekla.
Zůstal jsem stát a koukal jsem se za ní. ‘‘To byla tvoje přítelkyně?‘‘ zeptal se mě Peeta.
‘‘No…skoro.‘‘ řekl jsem mu a posadil se na gauč.
‘‘Promiň Gale, asi jsme přišli nevhod co?‘‘ zeptala se mě Katniss.
‘‘Ne, vy za to nemůžete!‘‘ odpověděl jsem jim. Dál jsem se o tom už nechtěl bavit. Sepsali jsme věci, které by se jim mohly hodit do knihy. A poté jsme se rozloučili a oni se vrátili do dvanáctého kraje.
Celou noc jsem měl noční můry, probudil jsem se kolem třetí hodiny ráno a už jsem nemohl usnout. Vstal jsem a udělal si šálek teplé kávy. Vypil jsem ji, oblékl se a běžel jsem do lesa. Plížil jsem se a konečně jsem uviděl krásnou laň. Měla lesklou srst a velké tmavé oči. Něco olizovala. Sáhl jsem rukou do toulce pro šíp. Už jsem se ho chystal vystřelit, když jsem uviděl, jak laň vytahuje cosi lesklého z kupy listů. Natáhl jsem se po nejbližším kamínku a mrštil ho po blízkém stromu. Laň se lekla a utekla. Šel jsem na místo, kde laň hrabala, a odkryl jsem listí. Byla to jen napůl zrezlá plechovka. Kvůli této plechovce jsem přišel o laň. Uchopil jsem plechovku, a už jsem ji chtěl zahodit, když jsem si všimnul jejího obsahu. Uvnitř plechovky byl složený papír.